Romantický příběh o tom, jak kvůli lásce dokážeme překročit vlastní stín, jak pro ni trpíme bolestí zamilovaných, a jak úpěnlivě hledáme alespoň drobné ujištění, že se nám ta láska jen nezdá.
Nad Evropu svítá po První světové válce a z trosek starého světa se na světlo sápe Don Juan, muž, který je zvyklý ženy milovat, opouštět, muž, který hledá tu svou jedinou skrze všechny ostatní, epizodní ženy jeho života. Ale svět se změnil, přišel jazz, feminismus, lesby, šmelinářství a burzovní švindly. Muž starého světa se pokouší prokousat novými pravidly.
Bergmanův kultovní film z roku 1953 ani po pětašedesáti letech od svého natočení neztrácí půvab a závažnost. Divadelní adaptace, která vznikla k jeho poctě a oslavě stého výročí narození, si klade stále tytéž otázky: jak je možné žít a budovat pevné pouto ve světě tak složitém, a tak plném ústupků a kompromisů?
Mladá šlechtična Viola se po ztroskotání lodi dostane do fantastické země Ilýrie. Chce se vydat na cestu za svou budoucí láskou, než se na ni však vydá, rozhodne se vydávat – za muže. Převlek, který jí má cestu usnadnit, celou situaci naopak pořádně zkomplikuje a chudák Viola se stává poslem lásky mezi Orsinem – bohužel právě mužem jejího srdce – a cizí hraběnkou Olivií. Je to k zbláznění!
První absolventská inscenace 3. ročníků herectví KČD DAMU
„Včera jsem byl v divadle, hrozně jsem se nasmál!“ „A k smíchu tam jistě nic nebylo. Kdybyste se radši dívali víc na sebe než na divadlo. Žijete tu všichni tak banálně, namluvíte takovou spoustu zbytečností...“
Petr a Kateřina. Možná si je pamatuje ze začátku filmu Scény z manželského života! Bergman jim později napsal celý příběh o tom, jak je těžké najít lásku, když člověk neví, že ji hledá. A jak je těžké léčit duši, když v ní člověk nevěří.